To, že naše škola získala grant programu Erasmus+, je známá věc. Až donedávna nebylo ovšem jisté, se kterou zahraniční školou navážeme první partnerství a kam začneme vyjíždět na krátké pobyty.

Dnes je situace jiná. Škola, ve které patnáct našich žáků stráví v říjnu jedenáct dní, je od nás vzdušnou čarou vzdálena 1400 kilometrů a řada věcí tam funguje jinak. Jinak a – jak jsme byly během přípravné návštěvy svědky – možná lépe. Někteří žáci to už ví, 3. března nás v hodinách doslova zasypali dotazy:

Paní učitelko, byla v tom Švédsku zima?

Odpověď: A jaká! Sundsvall je až ve středním Švédsku a má subpolární podnebí. Leden a únor jsou samozřejmě nejchladnější měsíce.

A jaká je ta škola?

Odpověď: Na to vůbec neumím krátce odpovědět. Řada věcí tam je na první pohled lepší.

Například co?

Odpověď: Například školní jídelna. Zajímavé je už to, že švédští žáci mají školní obědy zdarma. Překvapilo nás také, že na ně v jídelně nikdo nedozírá jako u nás. Bylo nám vysvětleno, že jsou vedeni k tomu, aby se „uměli hlídat“ sami a byli tak co nejvíce samostatní. Pravda je, že v jídelně byl klid a čisto, a to i přesto, že si žáci nabírají sami i jídlo.

To si u nás neumím představit. Jak to dělají?

Odpověď: Nevím. Ale snad to zjistíme, když teď budeme do Švédska jezdit.

Co tam budeme dělat?

Odpověď: Dopoledne a možná kousek odpoledne budeme ve škole tvořit projekty a pak půjdeme zkoumat město. Sundsvall má skvělou polohu, je tam krásný záliv, jezero, vodní zábavní park, muzeum, skanzen i McDonald.

I McDonald? A co vám tam chutnalo?

Odpověď: Kromě všeho ostatního jeden tradiční dezert. Připomíná náš větrník a říká se mu „selma“. Je plněný mandlovým krémem a šlehačkou.

Mňam! A co vás tam zaujalo úplně nejvíc?

Odpověď: Náročná otázka. Ale asi Aurora Borealis, tedy severní polární záře. Už jen pro tento zážitek stojí za to jet do Sundsvallu.

Další otázky našich žáků najdete v příštím čísle časopisu Ostrčílci!